Zima 1929 (nejen) na železnici

Petr Chroust

Po nadprůměrně teplém prosinci 1928 uhodily od Silvestra silné mrazy, celé Československo zároveň pokryla vysoká sněhová čepice a sibiřská zima se udržela nepřetržitě více než dva měsíce. Zima z roku 1929 byla klimatology vyhlášena za největší zimu dvacátého století. Od Silvestra 1928 až po 8. březen 1929 nikde v zemi nevystoupala rtuť v teploměru nad pověstnou nulu. Dokonce ani v pravé poledne. Největší mrazy uhodily kolem 10. února. Státní meteorologická stanice v Opavě naměřila 11. února 1929 minus 41 stupňů.

Čermná ve Slezsku – práce na železnici v zimě 1929 (fotoarchiv Slezského zemského muzea)

„Vše vázne, doprava i práce. Fronty na uhlí u nádraží připomínají válku. Instalatéři nestačí rozmrazovat potrubí a železniční doprava je ochromena," uvedl tisk v čase čtyřicetistupňových mrazů. „Třetina strojvůdců v těžkých mrazech ulehla s chřipkou a těm, kteří zůstali na trati, omrzaly uši, nosy a ruce. Železničáři plakali od bolesti jako děti.“ Krutá zima si vyžádala oběti i mezi železničními zaměstnanci, kteří riskovali zdraví, a v mrazech a závějích opravovali prasklé koleje.

Vlaky nabíraly mnohahodinová zpoždění. Do 10. února 1929 se s krajním vypětím dařilo dopravu na železnici držet v provozu, pak následoval kolaps. Následkem mrazu praskaly kolejnice. „Uvolňování tratí bylo v hlubokých mrazech neobyčejně svízelné, takže ani zapálení velké hranice mnoho nepomáhalo“, popsal Moravskoslezský deník v neděli 10. února. Na pomoc byla povolána armáda.

„Cestování bylo skoro nemožné. Byla prakticky zastavena doprava silniční i železniční. Cesty zavály obrovské závěje sněhu, napadly tři až čtyři metry sněhu. Kola vozů přimrzávala. Mnoho lidí roznemohlo se na chřipku a mnoho lidí pomrzlo. Zmrzly zásoby brambor lidem ve sklepech i domácí zvířata. Vymrzly ovocné stromy v zahradách, sadech i alejích. Houfně mizela lesní zvěř.“

Tolik o kruté zimě 1929 očima dobového tisku. Železnice přírodním živlům odolávala jen stěží. Technická úroveň moderní dopravní a technické infrastruktury je mnohem dále, ale jak bychom zvládli podobnou kalamitní zimu dnes?